Pohled Sylvie

Neomdlela jsem a bylo to poprvé, co se to po pohledu na krev nestalo. Ruce se mi třásly, tělo jsem měla znecitlivělé. Nedokázala jsem promluvit. Nedokázala jsem zpracovat, co se právě stalo.

Hučení motoru sanitky mi v uších znělo jen slabě, jediným hlasitým zvukem byl tlukot mého vlastního srdce – bolavého, pukajícího.

Viděla jsem to.

Viděla jsem, jak mi Rowan skočil do cesty, aby tu