Thalia:

Ucouvla jsem před rytmickými bubny, které tloukly v hedvábné temnotě, a vznášela se v černé tekutině, vdechujíc svěží oceánský vánek. Rytmické údery bubnů byly čím dál hlasitější, těžší jako puls. Temnotou s třeskem pronikl hrom; stála jsem pevně v matně osvětlené pijanům zaslíbené síni vyzdobené ručně vyřezávanými lavicemi, lustry z parohů s kapajícími bílými svícemi, mnoha zvířecími kůž