Pohled Elodie

Jediným zvukem v celém tom tichém domě bylo slabé syčení ze sporáku... a možná divoký rytmus mého srdce.

Jenže tentokrát to nebylo divoké, ani nepravidelné, bolestivé nebo zlomené. Bylo to klidné. Ten samý klid, který mě jako by vždycky děsil, kdykoliv byl Kiernan nablízku.

Kiernanův obličej byl jen pár centimetrů od mého, modř v jeho očích se komíhala vinou, zmatkem, možná i strac