Pohled Elodie

Ráno přichází pomalu. Záclonami prosakuje bledé světlo, měkké a tiché. Chvíli ležím klidně, poslouchám vítr venku a slabé vrzání podlahových prken nade mnou. Hlavu mám čistší než za celé dny. Žádná bolest. Žádné neklidné sny. Jen ticho.

Když konečně vstanu, obléknu se, aniž bych o tom příliš přemýšlela. Jednoduché světlé šaty, nic nóbl. Říkám si, že na tom nezáleží, že je to jen dalš