Pohled Elodie

Večer se vleče v malých útržcích. Matčin hlas slabě proniká zdí. Garrickův hlubší tón ji následuje, vyrovnaný a klidný. Znějí spokojeně. Poznávám to z rytmu jejich hlasů.

Zůstanu ve svém pokoji a čtu si, dokud se mi řádky nezačnou slévat. Žaludek se mi tiše ozve a já si uvědomím, že jsem od poledne nic nejedla. Odhodím knihu, natáhnu si svetr a vyjdu na chodbu.

Vzduch dole slabě voní