Pohled Elodie

Pořád se mi v hlavě přehrávala ta scéna z ateliéru, když jsme s Kiernanem prošli vchodovými dveřmi.

Chlad jsem měla stále na kůži a tiché hučení domu působilo, jako by na mě někdo hodil deku.

S Vesperou se nám to odpoledne opravdu dobře spolupracovalo, což mě šokovalo víc než cokoliv jiného.

Objevila se s už nahrubo nakreslenými náčrtky, volila svá slova opatrně, držela si opatrný