Pohled Elodie

Můj výkřik prořízl pokoj dřív, než jsem se vůbec plně probudila.

Vystřelila jsem do sedu, hruď se mi prudce zvedala, byla jsem zalitá potem a ruce se mi třásly tak silně, že jsem je sotva udržela na dece. Obraz té noční můry mě nepřestával pálit pod víčky.

Snažila jsem se pomalu nadechnout, ale plíce odmítaly spolupracovat. Z hrdla mi unikl přiškrcený zvuk, napůl výkřik, napůl zalapá