Pohled Elodie

"Ano?" řekla jsem, hlas jsem měla tichý, ale ne váhavý. Kiernanovy modré oči si mě na vrcholu schodů zkoumavě prohlížely, klidné, neotřesitelné, jako by už věděl, co si myslím, dřív než já sama.

Zvedl jedno obočí. "Jsi napjatá."

"Nejsem," vyhrkla jsem rychle, i když se ve mně vlčice naježila. Samozřejmě že jsem byla napjatá. Byl tady, blízko, a nějakým způsobem všechno dokázal přečís