Pohled Elodie

Večer zápasu dorazil jako bouře, na kterou jsme všichni tolik čekali.

Kluziště praskalo ve švech – k mání byla jen místa na stání a vzduch byl prosycený vůní pražené kukuřice, potu a mrazivého betonu. Naše školní černo-stříbrné vlajky narážely na červenou barvu hostujícího týmu a studentská bubenická sekce snad vůbec neustala v hraní.

Seděla jsem vysoko na tribuně s Vesperou. Dostate