Elara

Spěchala jsem pryč od vodopádu a doufala, že můj postoj nevyzařuje všechen ten strach a úzkost, které jsem cítila. Válečníci se ke mně stáhli, jakmile jsem se přiblížila, a rychle mě odvedli zpátky do bezpečí. Draken na mě čekal mimo dohled a jeho ruce si našly ty mé v okamžiku, kdy jsme se spatřili.

Ani jeden z nás nepromluvil, dokud jsme nebyli bezpečně zpátky ve smečkovém domě, dokud neby