Camden zíral na svůj telefon a Valeriina dvě krátká slova mu zněla v uších. „Jsem těhotná.“ „Jsem těhotná.“

Připadal si, jako by mu někdo právě hodil ruční granát s vytaženou pojistkou a on měl každou vteřinou explodovat přímo před ním.

„Co jsi to právě řekla?“ Nevěděl, proč se ptal; sluch měl naprosto v pořádku.

„Slyšels mě.“ Valeriin tón se změnil z usmiřovacího na triumfální. Byla se sebou spok