Zpátky ve svém bytě zamířila Gemma beze slova rovnou do ložnice. Už neměla o čem mluvit. Už ji nebavilo snažit se rozumem bojovat s Daneovým tvrdohlavým trváním na udržování hranic, které ani jeden z nich nechtěl.

„Jdu se osprchovat první,“ oznámila a nečekala na jeho odpověď, než za sebou zavřela dveře ložnice. Nebouchla jimi, nebyla přece dítě, které se vzteká, ale zavřela je dostatečně rázně, a