Simon se mírně zamračil a jeho temné, inteligentní oči zkoumaly mou tvář. Zdálo se, že zvažuje pravdivost mých slov a snaží se proniknout skrz můj klidný zevnějšek, aby odhalil tajemství, která před ním skrývám. Seděla jsem naprosto nehybně, na rtech jsem si udržovala tichý, neústupný úsměv a nechala ho, ať si mě prohlíží, aniž bych dala najevo sebemenší náznak nervozity.

Nakonec si tiše povzdechl