Souhlasně jsem zamručela. Pokud bych dál takhle ponocovala, bála jsem se, že to nepřežiju, natož pak mé dítě.

Když jsem vyšla ze Simonovy kanceláře, spatřila jsem Damianovu chladnou, zachmuřenou tvář. Měla jsem špatnou náladu a necítila jsem se dobře, takže jsem neměla energii se jím vůbec zabývat.

Chtěla jsem projít kolem Damiana a odejít, ale on mě chytil za paži a svým hlubokým, chraplavým hlas