Jakmile jsme vystoupily z letadla, vzaly jsme si s Hazel taxík zpět do rezidence Solaria. Když jsme dorazily domů, zamkla všechny dveře i okna a bezvládně jsme se posadily do kouta.

Po chvíli takového otupění Hazel konečně zvedla hlavu a podívala se na mě. Oči měla zarudlé, když pronesla: „Adeline, co budeme dělat?“

Zavrtěla jsem hlavou, protože můj strach stále nepolevoval. Jen jsem se objala paž