Zavrtěla jsem hlavou a odložila telefon. Damian zavolal Leovi a pak mě vzal za ruku. S úsměvem mi třel konečky prstů. „Ještě to bolí?“

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co tím myslí. Tváře mi trochu zahořely. „Co budeme jíst?“

„To se včas dozvíš!“ Natáhl ruce, sevřel mě v náruči a přitiskl mi hlavu na hruď, přímo k srdci.

Nebyla jsem na to zvyklá a snažila jsem se odtáhnout, ale objal mě kolem pasu.