Sylvie to trochu vystrašilo. Měla pocit, jako by svým bezedným pohledem prohlédl úplně všechno. Jako by viděl přímo skrz ni, ale protože už hrála divadlo, nezbývalo jí nic jiného, než to dotáhnout do konce.

„Hm. Přišla jsem do nemocnice za kamarádkou. Mám ještě něco na práci, takže už půjdu. Uvidíme se večer, Juliane.“

Usmála se a otočila se k odchodu.

„Stůj.“ Julian ji chytil za límec a obrátil j