SIENNA

Probouzím se se zaskučením, když se mi jedna strana tváře zahřeje od slunečních paprsků. Moje ruka spočine na mé tváři a tře si rozpálenou kůži.

Jakási váha mě drží dole a brání mi se posadit. Aniž bych otevřela oči, vím, že je to Alfa Declan, který opět spí na mé hrudi. Z nějakého hloupého důvodu to má rád, a kdykoli se vedle něj probudím, lepí se na mě jako koala na strom.

"Alfo Declane,"