SIENNA

„Já nevím, Decu,“ zašeptám, protože nechci přiznat, že už o svých citech k němu začínám pochybovat.

Olízne si rty, povzdychne si a opře hlavu dozadu. Pátravě se podívám do jeho očí, které jsou plné vyčerpání.

„Táta. Máma... a Alessandra, moje sestra. Byli jsme šťastná rodina, Sienno,“ začne a zírá mi do očí.

Otřesu se, když vycítím, jak se vyčerpání v jeho očích mění v utrpení. Nevěděla jse