MILA

Je to zvláštní pocit, navštívit své takzvané příbuzné neohlášeně. Dochází mi to teprve poté, co sedím v jejich obývacím pokoji a nechávám na sebe zírat.

"Nedáš si sušenku, zlato?" nabídne mi s úsměvem žena, o které už vím, že se jmenuje Valerie, Lorenzova adoptivní matka.

"Ehm, jasně," přikývnu a vezmu si domácí sušenku.

Čokoládová příchuť mě přinutí slastně zabroukat. Můj pohled přeskakuje m