„Budu tady a počkám na tvůj telefonát. Kdyby se cokoliv zvrtlo–“ Nořin hlas zapraskal z reproduktoru telefonu, napjatý a křehký úzkostí.

Maeve stála na chodníku úplně sama, suchý nevadský vítr jí tahal za lem kabátu. Hleděla přímo před sebe, její postoj byl neústupný. „Já vím, Noro. Zavolám ti hned, jak to půjde. Neboj se. Mám to pod kontrolou.“

„Tvůj otec přesně není člověk, kterého bys jen tak ‚