Maeve stála na okraji zahrady, ruce překřížené, zrakem přelétala po řadách pečlivě zastřižených keřů a roztroušených květinových záhonů. Slunce sice svítilo, ale nepomáhalo to. To podráždění, které se jí usadilo v hrudi od předešlé noci, neustoupilo – popravdě řečeno, ještě se zhoršilo.

Keiřino nečekané ranní zjevení pro ni bylo onou příslovečnou poslední kapkou. Maeve stále nedokázala přijít na t