Z pohledu Vesper

Stál přímo uprostřed těch skleněných střepů, které bývaly naším konferenčním stolkem. Leo byl bledý, kůži měl pod ostrým stropním světlem obýváku téměř průsvitnou. Viděla jsem, jak se mu třesou ruce – syrový adrenalin z toho, že málem přišel o prst, mu stále koloval náctiletými žilami a sváděl předem prohranou bitvu s jeho nervovou soustavou. Přesto, když promluvil, hlas měl klidn