Pohled Rodericka

"Běžte! Hněte sebou, HNED!"

Křičel jsem na svou ženu a dceru.

Zatraceně! Podíval jsem se na Lyru, to dítě, které sedělo strnulé na zadním sedadle a ani se nepohnulo. Zaplavila mě vlna lítosti – neměl jsem ji do téhle šlamastyky tahat. Teď byla tak vyděšená, že se nedokázala ani pohnout. Příliš pozdě, na všechno bylo příliš pozdě. Ať se stane cokoli, musel jsem ji ochránit – byla