Pohled Vesper

Kráčela jsem zpátky betonovou chodbou ke své cele. Malými okénky v každých dveřích jsem viděla tváře. Oči, které mě pozorovaly.

Někdo zalapal po dechu. Ženský hlas z cely tři. „Ježíši, Valenová. Co ti to udělali?“

„Podívejte se na její krk,“ řekl jiný hlas. Mužský. Napříč chodbou. „Je to... krev?“

„Ne, to jsou modřiny z tlaku,“ odpověděl někdo další. „Použili na ni nějakou pokročilo