Pohled Viviany

Pokusila jsem se o krok ustoupit.

Nedovolil mi to.

Jeho ruka se mi obtočila kolem zápěstí, ne hrubě, ale ani ne jemně, jen dostatečně zoufale, aby mi zabránil zmizet tak, jak jsem to vždycky dělala, když toho na mě bylo moc.

"Viv."

Zvuk mého jména z jeho úst ve mně něco roztříštil.

"Nedělej to," varovala jsem ho a hlas se mi třásl. "Prosím, nedělej to."

"Ne," řekl, udělal krok blíž