Z pohledu Viviany

Vzala jsem si v práci půlden volna.

Ne proto, že bych toho měla moc. Ne proto, že bych ztrácela půdu pod nohama.

Protože jsem uvažovala jasně.

A to z toho dělalo tu nejnebezpečnější věc ze všech.

Řekla jsem Ginevře, že musím něco zařídit pro rodinu a že musím odejít dřív. Nevadilo jí to, protože i když jsem si brala volno z práce častěji než obvykle, a navíc dost narychlo, vždyck