Vincenzo's POV

„....nevidí věci vždycky tak, jako my.“ Odmlčel jsem se. „Ale upřímně řečeno, je to to nejlepší, co mě v životě potkalo. Jen ji musíte lépe poznat a uvidíte.“

Beatrice ani nemrkla.

Seděla naproti mně v salonu, páteř rovnou, ruce úhledně složené v klíně a s vyrovnaným výrazem, jaký si mohly dovolit jen ženy, které nikdy nemusely o své místo bojovat.

„Nemusím ji poznávat, abych věděla