Vincenzův pohled

Telefon mi zazvonil zrovna ve chvíli, kdy jsem vycházel ze schůze. Skoro jsem ho ignoroval. Ale jméno blikající na displeji mě donutilo se zastavit.

Volala mi matka.

Když jsem to zvedl, mezi obočím se mi utvořila nepatrná vráska.

„Mami.“

„Vincenzo Marchese,“ pronesla tónem, při kterém jsem sebou trhl. Byl ostrý, kontrolovaný a už teď podrážděný.

Tiše jsem vydechl. „Co se stalo?“