Z pohledu Viviany

Když jsem dorazila domů, ruce jsem měla stále studené. Vlastně to nedávalo smysl. Cesta autem trvala dost dlouho. Přesun od auta k budově proběhl normálně. Nic nepatřičného. Nic neobvyklého.

A přesto jsem se nedokázala zbavit pocitu, že se něco změnilo, jako by byla překročena nějaká pomyslná hranice.

Ve chvíli, kdy jsem vešla dovnitř, mě obklopily známé zvuky domova – Leonora