Z pohledu Vincenza

Jakmile se Vivianin hovor přerušil, nečekal jsem, nepřemýšlel, nedal jsem si čas na to, abych vychladl. Jel jsem rovnou do penthousu.

Než jsem tam dorazil, hněv už se usadil do něčeho chladnějšího a ostřejšího. Byl o něco víc pod kontrolou, ale jen o trochu.

Dveře se otevřely dřív, než jsem vůbec stihl sáhnout po klice, a stála v nich Silvia, jako by jen čekala, až se vrátím.

„V