Pohled Vincenza

Zrovna jsem usedl za volant svého auta, když mi zazvonil telefon.

Elena.

Koutek úst mi trochu cukl do úsměvu.

Pravděpodobně mi volala, aby mi řekla, že Rocco usnul v momentě, kdy dorazili do bytu. Ten malý už vypadal, že omdlí únavou, už během Vivianina projevu.

Odpověděl jsem téměř nepřítomně. "Eleno?"

Všechno, co jsem slyšel, byl pláč, a ne ten tichý. Bylo to takové to hysterické