Eden

V domě Vanceových, nebo teda hádám, že už ve *svém* domě, jsem zpátky už tři dny. Absolutně *nic* mi není povědomé, s výjimkou mých osobních věcí. Prý tady žijeme už pár měsíců, a mě trápí, že nemám vzpomínky na nikoho a na nic jiného než na mámu, a i ty pocházejí z doby před tím, než jsme se sem přestěhovaly.

„Eden?“ promluví jakási dívka a nakoukne do mého pokoje se svými blond vlasy. „Ahoj