Damon

Únava mě pohlcuje, když tiše odemykám dveře a vklouzávám dovnitř. Zavírám za sebou dveře, opírám se zády o tvrdé dřevo a rozhlížím se po pokoji, zatímco mým očím trvá pár chvil, než si zvyknou na tmu.

*Tohle snažení být dvěma různými lidmi, všechno to cestování sem a tam mezi domovem a tímto místem – občas se mi podaří naspat sotva pár hodin, když mám štěstí – a všechna ta tajemství...* Se z