Beckett

V mém náručí je tak drobná.

Zapomněl jsem, jaké to je. Způsob, jakým se ke mně tiskne, jak jí vlasy voní po tom levandulovém, co používá ve sprše. Zasáhne mě to jako rána do hrudi. Chybělo mi to. Chyběla mi.

Třese se, tvář zabořenou do mé hrudi, a já nemůžu dělat nic jiného, než ji držet. Neřeknu jediné slovo. Neexistuje nic, co bych mohl říct a co by napravilo to, co se mezi námi rozbíjel