Beckett

Mickeymu se přes obličej dál táhne úšklebek, jako by měl kůži až moc napjatou. Sleduju ho, jak zamyká dveře rukama, kterými mu neustále škube, jako by bojoval s neviditelnou statickou elektřinou, co mu proudí pod kůží. Každý můj instinkt se zbystří, protože něco v téhle místnosti se právě změnilo, a Harlow to cítí taky, jelikož pořád stojí jako přimrazená vedle gauče, prsty stočené v pěst