Harlow

Vteřinu poté, co se za námi zabouchnou dveře skladu a všechno propukne v křik, střelbu a těla dopadající na zem, mám pocit, jako bych se roztrhla napůl. Beckett si mě tiskne pevně k sobě, zatímco se kolem nás přesouvá tým, a všechen ten hluk udeří naráz, ale jediné, co doopravdy slyším, je tlukot mého vlastního srdce, které buší tak silně, že sotva popadám dech. Nohy mám jako z mokrého papí