Corbin

Telefon začne zvonit ještě před budíkem.

Na vteřinu si myslím, že se mi to zdá, ale nepřestává vibrovat o noční stolek. Zamrkám, popadnu ho a mžourám na displej.

Beck.

Posadím se a mnou si oči. V pokoji je pořád tma, skrz žaluzie proniká jen tenký proužek světla. Hlava je těžká z toho polospánku, co se člověka drží, když mozek nikdy pořádně nevypne.

Zvednu to po třetím zazvonění. „Jo?“

„Víš