Savannah

Nemocnice nikdy doopravdy nespí, ale uprostřed směny se tu usadí zvláštní druh hluku, neustálé hučení, které se vám zaryje pod kůži a už tam zůstane. Monitory pípají v nepravidelných rytmech, kolem rachotí vozíky, hlasy se překřikují a rozléhají se chodbami, které se vždycky zdají být až příliš světlé a příliš úzké.

Zrovna na sesterně vypisuju karty, když mi v kapse zavibruje telefon.

Nep