Savannah

Kendall mě o polední pauze najde v koupelně pro zaměstnance, protože jak jinak, protože má nějaký divný šestý smysl na to, kdy se snažím v soukromí nadechnout. Nakláním se nad umyvadlem, dlaně položené na desce, a zírám na svůj odraz, jako by, když budu zírat dost dlouho, spatřím tu verzi sebe sama, která sebou netrhne při každém cvaknutí dveří.

„Žiješ?“ zeptá se a vejde za mnou.

„Jsem ta