Oriana na ni zírala s ostrým, chladným pohledem. „Portio. Víš, na co se ptám. Dobře si rozmysli, než odpovíš.“

Z toho pohledu Portii zamrazilo v zádech, zamrazilo způsobem, který nedokázala vysvětlit.

Přišlo jí to povědomé. Jako Gideon.

Portiiny zorničky se rozšířily, když jí to došlo. Oriana na sebe někde po cestě začala brát Gideonův stín.

Orianě došla trpělivost. Mírně otočila hlavu. „Někdo...“