Sylvie rychle zamávala rukama. „Ne, ne, děkuji vám. Tohle je vládní úřad a my jsme jen obyčejné ženy; nebylo by vhodné, abychom vstupovaly. Kdyby vás to příliš neobtěžovalo, mohl byste Kipovi jen říct, že tu na něj čekáme?“ Rychle dodala: „Ale řekněte mu to, prosím, až skončí s prací. Nerady bychom přerušovaly něco důležitého.“

Učenec se usmál a souhlasil. „Dobrá tedy.“ S tím se otočil a vrátil se