„Slyšela jsi mě moc dobře,“ odpověděl Declan, jehož hluboký hlas zněl klidně a vyrovnaně.

„Ne,“ procedila Lyla skrz zatnuté zuby pevným hlasem. „Leo je to jediné, co mám. Je to můj syn. Nemůžeš mi ho vzít.“

Declan si ji změřil pohledem a řekl: „Ale zdá se, že momentálně nejsi v pozici, kdy by ses o něj mohla postarat.“

„Ale jsem,“ trvala na svém Lyla se zoufalstvím v hlase. „Dokážu se o něj postar