Declan ji pevně držel u sebe, jeho velitelská, ledová aura ji obklopovala a dodávala jí nepřetržitý pocit bezpečí.

Sereniny dlouhé řasy se zachvěly a jejím srdcem náhle projel záchvěv nervozity. Nemohla si pomoci a zatoužila po teple jeho objetí.

Zavřela oči a přinutila se uklidnit, načež se zeptala: „Proč mi takhle pomáháš? Co doopravdy chceš?“

Declan tiše vzdychl a zlehka Serenu pohladil po záde