Na druhém konci linky zavanul slabý vánek, který s sebou nesl Silasův smích s tajemným podtónem.

Declan sevřel prsty a klouby rytmicky poklepal o stůl. Jeho výraz byl nečitelný, ale hlas měl chladný, když pronesl: „Zdá se, že máte o mě velkou starost. Své vlastní záležitosti už máte vyřízené?“

„Moje záležitosti nejsou nic ve srovnání s vašima očima. Jen mě zajímá, jaké to je, žít ve tmě. Jste teď