Serena vzala jeho ruku znovu do své a bez váhání mu na dlaň napsala: [Odpočívej. Neodcházím.]

Declan se naklonil o něco blíž a hlubokým, chraplavým hlasem pronesl: „Dobře, ale musíš zůstat u mě.“

Serena jen mlčela a neodpověděla mu.

Její přítomnost mu skutečně pomohla. Declanův dech se postupně zklidnil a on, stále držící její ruku, brzy upadl do spánku.

Když se znovu probudil, uplynula hodina a v