Při Coriných slovech Sereně těžce padlo u srdce. Zamračila se, pevně stiskla Corinu ruku a se zvláštním důrazem na každé slovo pronesla: „Tohle... už... neříkej.“

Cora se vlídně usmála a s klidným, smířeným výrazem ji pohladila po vlasech. „Už jsem se se vším vyrovnala. Můj život možná nebyl dokonalý, ale rozhodně nebyl chudý na zážitky.“

„Osud mi naložil všechno možné a stálo za to žít. Všichni s