Kapitola 21: Znovu naživu

Calla

Zprudka naberu dech a oči mi vystřelí dokořán! Těžce oddechuji, jak se rozhlížím po pokoji. Zase jsem na ošetřovně. Tentokrát tu ale nikdo není. "Sakra, proč se pořád probouzím zrovna tady?!" řeknu nahlas. Snažím se vstát, ale mám na sobě a v sobě zapíchnuté hadičky a dráty. "Jak dlouho jsem byla mimo? Jo, tahle hadička musí ven." Měla jsem na mysli cévku, která mi