Kapitola 72

Kaelen

„Vargu, provedli jsme něco? Proč si chce povídat?“ Vzpomínám na dobu před mým odjezdem. Vím sice, že jsme se pohádali, ale vyřešili jsme to.

„Netuším. Utíkej! Družka je děsivá!“ Cítím, jak Varga popadá panika. Slova ‚musíme si promluvit‘ nikdy nevěstí nic dobrého pro toho, kdo si je musí vyslechnout. Uvažuju bleskově rychle.

„Cal, zlato, pojďme spát. Chci tě při spaní jenom drže