Při pohledu na nadšený výraz v tváři té prolhané malé uličnice Dante Thorne nevěděl, jestli se má smát, nebo brečet. „Ty jsi ale pěkně mazaná, moje sladká dceruško. Fajn, běž se dívat na televizi do obýváku.“

„Děkuju, tatínku.“ Maya skočila Dantu Thorneovi do náruče a zabořila mu nos do hrudi jako malé kotě. „Věděla jsem, že mě miluješ nejvíc. Já tebe taky.“

Dante Thorne si povzdechl a počkal, až